Co dělají Rakušané a Němci, zatímco my chodíme s pomlázkou?

Velikonoce se v celém křesťanském světě slaví s mnoha jedinečnými tradicemi a zvyky. Nejinak je tomu v Rakousku a v Německu, kde se tyto svátky slaví s opravdu velkou parádou. Pojďme se podívat na to, co mají společného s českými zvyky a které tradice zažijete jen v některých regionech německy mluvících zemí.

Stejně jako v Česku je i u našich německy mluvících sousedů jednou z nejznámějších tradic zdobení velikonočních vajíček. Barevná vajíčka jsou totiž symbolem života, plodnosti a zrození. Děti i dospělí malují a zdobí vejce různými barvami a vzory. Často se používají přírodní barvy z cibulových slupek, které dodávají vejcím krásný zlatohnědý odstín. Zdobená vejce se pak zavěšují na velikonoční stromy nebo se schovávají po domě a zahradě pro děti, aby je mohly hledat. Symbolem plodnosti a probouzející se přírody je také zajíček, který podle tradice vajíčka i různé sladkosti dětem přináší.

Dalším oblíbeným zvykem je velikonoční oheň. Na Bílou sobotu se venku zapalují velké ohně, které symbolizují konec zimy a příchod jara, ale i vzkříšení Ježíše Krista. Lidé se scházejí kolem ohňů, zpívají písně a užívají si společnost přátel a rodiny.

Zúčastnit se můžete velikonočních průvodů, zajít na tradiční trhy (ty nejkrásnější zažijete v Innsbrucku i před vídeňským Schönbrunnem, v Berlíně, Norimberku, Koblenzi, Drážďanech a dalším městech), ochutnat ty nejlepší místní speciality a také shlédnout divadelní představení a hry.

Mezi netradiční hornorakouské tradice patří přemisťování jízdních kol a zkrátka všeho, co má kola, na neobvyklá místa, třeba na strom nebo na střechu. V Salzburku zase uvidíte velikonoční betlém, ve Štýrsku zapalují obrovské, i několik metrů vysoké kříže. V některých německých venkovských oblastech zapalují velká dřevěná kola zdobená slámou a kutálejí je z kopce a podle toho, jestli se kolo převrhne nebo ne, předpovídají, jaká v tom roce bude úroda. Starým německým zvykem bylo i házení vajec přes střechu domu, aby byl dům chráněn před bleskem. Tato tradice je dnes převážně nahrazena různými hrami s vejci, například házení vajec na cíl. Součástí tradic jsou velikonoční koncerty, některé z nich probíhají v pozdních večerních hodinách a věřte, mají úžasnou atmosféru.

Velikonoční jídla jsou rozhodně také důležitou součástí oslav. Musím říct, že se mi sbíhají sliny, i když o nich jen píšu 😊

Tradičním pokrmem je pečené jehněčí maso, v postní den se ale maso nejí nebo se místo něj připravuje ryba. Na Zelený čtvrtek se, podobně jako u nás, vaří jídla s použitím různých bylinek a špenátu. Pochutnat si můžete například na zelené frankfurtské omáčce. Oblíbené jsou ale i sladké speciality:

Velikonoční beránek (Osterlamm), sladký moučník ve tvaru beránka, který symbolizuje Ježíše Krista. Připravuje se z piškotového těsta a zdobí se cukrovou nebo čokoládovou polevou a někdy i malými cukrovými květy.

Mazanec (Osterbrod), sladké kynuté pečivo zdobené mandlemi, rozinkami, případně cukrovou polevou. Mazanec je velmi oblíbený k snídani nebo jako dezert. České vánočce je podobný velikonoční cop (Osterzopf, Hefezopf), jsou to tři zapletené copy z kynutého těsta, které mají symbolizovat Nejsvětější trojici.

Nádivka (Osterfladen), slaný koláč plněný špenátem, pórkem nebo i mletým masem. Je to tradiční velikonoční jídlo zejména v jižním Německu a Rakousku.

Velikonoční šunka (Osterschinken), šunka je velmi oblíbeným velikonočním masem. Často se podává studená jako součást studené mísy spolu s vejci, křenem a chlebem.

Tato tradiční velikonoční jídla pomáhají dotvářet jedinečnou atmosféru svátků a spojují rodiny u společného stolu.

Velikonoce v německy mluvících zemích jsou časem, kdy se setkávají rodiny, udržují se tradice a oslavuje se příchod jara. Ať už jde o zdobení vajíček, zapalování ohňů nebo pečení sladkých specialit, tyto zvyky pomáhají udržovat kulturní dědictví živé a předávat ho dalším generacím.